Tento příběh se odehrál před sedmi lety. Bydleli jsme a vlastně stále bydlíme v malém bytě v centru města. Takových nás je asi většina. Nalevo i napravo silnice, obchody, možná někde v dálce malý park. To je veškerá příroda kterou tu máme. Na balkón se sice vejde trocha rostlinek, ale žádná sláva to není a také tam nesvítí slunce celý den, takže se jim nedaří tak jak by potřebovaly.
Příroda nám vždy chyběla a tak jsme se rozhodli, že situaci chceme nějak vyřešit. Chtěli jsme mít vlastní kus země, ale ne nikde daleko, protože bez auta je složité dojíždět na chalupu kamkoliv.
V úvahu připadaly vlastně jen dvě možnosti. Koupit si dům? Ten by musel být v centru města, abychom měli všude blízko, ale to bychom se nedoplatili a půjčku nebo hypotéku na celý dům by nám nikdo nedal.
Druhou možností bylo koupit si zahrádku v zahrádkářské kolonii. Těch bylo ve městě několik. V porovnání s cenou domu to byl zlomek a tak šance získat půjčku nevypadaly vůbec špatně.
[hana-code-insert name=’sklik468x80′ /]
S půjčkami jsme ale neměli žádné zkušenosti. Dalo práci se na všechno vyptat, ale vidina vlastní zahrádky nás hnala dopředu. Půjčky před lety asi nebyly stejné jako dnes. Nemohu dobře posoudit, protože to byla jediná půjčka kterou jsem kdy si kdy vzala.
Když jsme vyhlídli perfektní zahrádku, dokonce i se zahradním domkem, tak jsme již věděli, že nás od ní dělí půjčka na 200.000,-.
Protože šlo o zahrádkářskou kolonii, kde je to něco podobného jako družstevní vlastnictví, tak si nešlo vzít hypotéku a půjčka, dokonce rychlá půjčka jak se to tehdy jmenovalo byla jediným řešením.
Snažili jsme se vzít si půjčku na co nejdéle a to tehdy šlo 8 let. Díky tomu byly splátky nejmenší a my věděli, že to zvládneme. Paní v bance nám vysvětlila, že sice přeplatíme nejvíce, ale na druhé straně je právě ta jistota, že splátka půjčky nezatíží tolik rodinný rozpočet. To pro nás bylo hlavní.
A jak je to dnes? Zbývá nám poslední rok splácení půjčky. Až později nám došlo, že tím jak se půjčka natáhne, tak ji rostoucí inflace činí ještě více snesitelnější, takže to co splácíme nyní je při vyšších platech vlastně méně než před lety.
Nesouhlasím tedy s tvrzením, že půjčky nebo možná spíše půjčky na úrok jsou zlo. My bychom bez ní nikdy zahrádku nezískali. Co na tom, že se zaplatilo více? Proč by nám někdo zdarma něco půjčoval? Já jsem ráda za to jak to bylo a až splatíme půjčku, tak bude pěkných pár penízků navíc, na to se těším také. :-)
[hana-code-insert name=’sklik250′ /]